Jdi na obsah Jdi na menu

Zajímavosti v okolí

Rozhledna

Nový Poddvorov2010-07-28-141757-pradniny-novy-poddvorov--2-.jpg je na křižovatce cyklistických stezek. A proč si jízdu na kole nezpestřit pěkným rozhledem z vysoké rozhledny? Jedna taková nová rozhledna byla postavena v roce 2009 v blízkosti obce Nový Poddvorov. Až k rozhledně vede z vesnice Nový Poddvorov zpevněná cesta, po které se dá pohodleně dojet na kole či autem až přímo k rozhledně, Je tedy jen na nás, zda chceme jít pěšky, či na kole, nebo dojet autem až k rozhledně.

Vyhlídková plošina rozhledny je vysoko 30 metrů nad zemí a je odtud nádherný rozhled na všechny světové strany. Jsou odtud vidět Bílé karpaty, Chřiby, Pavlovské vrchy, z měst např. blízký Hodonín a dokonce i Vídeň. Pod rozhlednou je přichystáno i příjemné posezení v podobě nových laveček a stolů. Bohužel svačinu si musíte vzít z domu. Vstupné na rozhlednu je zcela zdarma. Výstup na rozhlednu bych ale nedoporučoval lidem, co mají strach z výšek. Podlaha vyhlídkové plošiny je z drátěných mřížek a tak vidíte co je pod vámi. Rozhledna je ale postavená pořádně a bezpečně a žádný úraz nehrozí.

rozhledny.webzdarma.cz/podluzi.htm

 

Větrný mlýn

   254px-vetrny_mlyn_stary_poddvorov.jpgVětrný mlýn beraního typu, celodřevěné konstrukce, pochází z roku 1870. Je situován na návrší, asi 3 km od obce Starý Poddvorov směrem na Čejkovice, tedy v krajině vínorodé, plné pečlivě ošetřovaných vinohradů a ovocného stromoví. Ze své výše zhlíží mlýn do krajiny až k Buchlovským vrchům a k východu přes úrodnou rovinu Podluží až k předhůří Bílých Karpat. Díky důmyslné konstrukci soustrojí byl mlýn celý otočný, aby lopaty byly vždy na straně větru. Při vší pevnosti se celou stavbou dalo snadno otočit.

 V minulosti několikrát měnil majitele. Historie vypráví, že ho dal postavit mutěnický občan Laštůvka, který našel mezi Mutěnicemi a Hodonínem vojenskou pokladnu a stal se z něho boháč. Vlastnil v Mutěnicích několik chalup a vinohradů a v roce 1870 zbudoval nad osadou dřevěný mlýn. Mlynářské řemeslo ho však netěšilo a tak mlýn prodal Šimonu Vagundovi. Po něm ho vlastnil František Tomas, a pak František Bařina. Dne 14. srpna 1890 se přehnala krajem vichřice, při níž bylo napácháno mnoho škod. Převrátila a dokonce i odvála větrný mlýn. Jeho majitel ho již nepostavil. Obnovil ho až v roce 1892 Ignác Křižovič, původem z Borkovan a věnoval ho své schovance Anně Příhodové. Ta se provdala za Jana Minaříka z Břeclavi, který provozoval mlynářské řemeslo až do roku 1949. V posledních letech mlýn sloužil jen na výrobu krup.

 

Zámek Čejkovice

 

Počátky Čejkovické tvrze, která stála na místě současného zámku jsou spjaty s řádem templářů, jenž zde měl svou komendu. První zprávy o k

img_3.jpgomendě jsou z r. 1248 a r. 1303 se připomíná naposledy. Po zrušení řádu v r. 1312 se tvrz dostává do rukou krále a poté pánů z Lipé. Za husitských válek byla tvrz patrně pobořena, ale již kolem r. 1512 byla postavena nová tvrz s půlkruhovým půdorysem a věží. Ve 2. pol. 16. stol. za pánů z Víckova byla tvrz rozšířena a opatřena arkádami, takže získala charakter zámku. Po stavovském povstání byl zámek zkonfiskován a darován olomouckým jezuitům. Ti si v něm zřídili sídlo. V r. 1704 zámek vyhořel. V l. 1715-17 byl obnoven a byla přistavěna přední a boční část a zřízen park. Po zrušení jezuitů r. 1773 zámek koupil císař Josef II. Byly na něm zřízeny byty zaměstnanců velkostatku. V minulém století dokonce kolárna na dvoře sloužila jako nouzová škola pro děti. Po r. 1918 přešel zámek do státního majetku.